Letošní podzim nás poctil záplavou sluníčka a barev. Odvděčili jsme se mu běháním venku, objevováním nových zákoutích ve Křtinách nebo cestováním po jeskyních. Ve třídě jsme počítali molekuly, zkoumali vyjmenovaná slova, tvořili se Zsuzsi a hráli hry – ty naše školní i ty, které nám zapůjčili rodiče dětí. Podzim jsme zakončili adventní slavnostní, po dvou letech konečně s možností setkat se uvnitř.
Letošní školní rok je plný překvapení a novinek. Aneb když si myslíte, že už víte, co čekat, život vám vysvětlí, jak málo byť jen tušíte. Učíme se postavit výzvám čelem a brát si z nich to dobré, co nabízí.
Nové prostory nabízí větší, světlejší a vzdušnější třídu. Děti mají možnost si vybrat, kde se budou učit – v lavici, na koberci, případně v šatně. Ano, některé se tam chtějí zavřít a mít větší klid, jiné si k učení rády lehnou, další dají přednost sezení v lavici.
Velkou výzvou pro nás je financování, které se snažíme podpořit také veřejnou sbírkou. Velkým přínosem pro vás je možnost pořádání akcí u nás ve škole. První vlaštovkou je promítání filmu Svobodné děti, které proběhne v úterý 18. 10. 2022. Vstupné dobrovolné.
Jak se změna dotkla dětí? Na první pohled se zdá, že nijak zvlášť – prostor na koberci využívají stále stejně. Druhý pohled ukazuje, že se jim více prostoru ve třídě líbí. Věřím, že si brzy najdeme oblíbená místa i venku, stejně, jako máme „svoje“ místečka v Řícmanicích.
Napadá vás nějaká aktivita, seminář, workshop, co byste u nás rádi viděli nebo zorganizovali? Dejte nám vědět, budeme rádi, když prostor školy bude žít!
Říjen znamená počátek chladných rán, mlh a vlezlých dešťů. Ocenili jsme novou učebnu – oproti loňsku si můžeme krásně zatopit! Ustálil se nám denní režim, společně jsme vytvořili a sepsali pravidla, která se učíme dodržovat – někdy to není lehké, ale jsou tady pro to, aby se nám spolu lépe žilo, ne pro pravidla samotná.
Prvňáčci zkouší vlastní podpis psacím písmem, předškoláčci tiskacím, využíváme učebnice, hry, pomůcky… Saša s dětmi snadno proplouvá nástrahami smíšené skupiny, děti se učí si navzájem pomáhat, Verča má skvělé nápady a podporuje děti v angličtině, které pomalu začínají rozumět.
Sluníčka venku sice pomalu ubývá, sluníčka v dětských tvářích září.
Začátek měsíce vypadal nadějně. Podle plánu od nás sice odešla Charlie, měla nastoupit lektorka nová. Venku svítilo sluníčko, plánovali jsme začít s kulturními úterky. Hovořilo se o opatřeních proti šíření koronavirové infekce, ale informace o plošných opatřeních byla v nedohlednu.
Lektorka na poslední chvíli odřekla. Než jsme našli adekvátní náhradu, přišla striktní koronavirová opatření, která se zpřísňovala den za dnem. Byli jsme donuceni zavřít. Thapi, která nejen že neměla zkušenosti s online výukou, ale ani se nestihla s dětmi seznámit, byla hozena do vody. Myslím, že mohu říct, že úspěšně.
Pondělní den s předškoláky mohl běžet o chvíli déle, ale nakonec jsme se rozhodli omezit i jej. Na rozdíl od školních dětí neběží online.
Hledali jsme, a stále hledáme, jak optimálně fungovat. Nejen pro své děti jsem připravila “přenosnou naučnou stezku” o stromech a o pavoucích, těšit se můžete na výlet do historie 17. listopadu a podle počasí i na další.
Na facebookové stránce uvádím tipy pro školáky, takovou malou ochutnávku, jak s dětmi pracujeme. Hledáme prostory, abychom se mohli od září rozrůst. A vymýšlíme, jak nachystat den otevřených dveří, když ty naše musí být zavřené.
